Na rozdíl od zemí jako je Švédsko, Finsko či Lotyšsko, výrazně zaostáváme ve využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jejich podíl u nás v roce 2020 dosáhl pouze 17 %. Potenciál jejich využívání máme přitom podstatně větší.
Údaje o využívání OZE v jednotlivých ekonomikách Evropské unie (EU) zveřejnil Eurostat v závěru ledna. Každá země měla stanovený svůj cíl pro podíl energie z OZE v rozpětí od 10–49 %. Kromě Francie všechny svůj cíl naplnily.
„Země s nejvyšším podílem energie z OZE na úrovni 60,1 % je Švédsko. Vysoký podíl mají zejména v případě hrubé spotřeby elektřiny – 74,5 % a v případě využití na teplo a ochlazování – 66,4 %. Podíly z OZE nad 40 % vykazuje Finsko a Lotyšsko.Pochlubit se může i Rakousko, využívají 36,5% energie z OZE.U našich sousedů dominují OZE hlavně při výrobě elektřiny, s rekordním podílem 78,2%.Cíl pro EU jako celek byl pro rok 2020 stanoven na úrovni 20 %, překročila ho 2,1 %,“ říká Eva Sadovská, analytička WOOD & Company.
Slabiny s vytápěním dřevem a štěpkou
Play0%Volume
Pro Slovensko byl cílem využívání energie z OZE 14% podíl, dostali jsme se na 17,3%. Podíl při hrubé spotřebě elektřiny činil 23,1 %, při spotřebě tepla 19,4 % a v dopravě 9,3 %. “ Podrobná analýza však odhalila i slabiny. Do OZE jsou totiž započítány i domy vytápěné dřevem či štěpkou, což řada odborníků nepovažují za šťastné, protože jde o suroviny produkující významné množství emisí. Navíc, bez použití sofistikovanějších filtračních technologií,“ zdůrazňuje analytička. , že zlepšení ukazatele ve srovnání s rokem 2019, kdy jsme měli podíl 16,9%, výrazně poznamenala pandemie: „Nárůst podílu využívání energie z OZE způsobilo snížení finální spotřeby energie, především v dopravě.“
Energie ze země
Podle údajů Statistického úřadu SR u nás činila hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů 7 279 GWh. Největším, více než dvoutřetinovým podílem – 67,2%, se o to přičinily vodní elektrárny, následovalo dřevo, včetně dřevního a ostatního tuhého odpadu, s podílem 15,4%. Solární fotovoltatika tvořila z OZE při výrobě elektřiny podíl 9,1 %, bioplyny 7 %.
„Dobrou zprávou je, že máme potenciál pro zvyšování podílu energie z OZE. Vedle dřeva, bioplynu či energie z vody a slunce může být vhodnou možností například dosud naplno nevyužívaná geotermální energie. Naše země se totiž nachází z velké části na horninovém podloží, které získávání „energie ze země“ doslova přeje,“ zdůrazňuje E. Sadovská.
Geotermální energie se ve světě využívá k výrobě elektřiny, tepla a chladu, všechny způsoby můžeme aplikovat iu nás. „Na rozdíl od slunce či větru jde o zdroj nezávislý na vnějších vlivech, je k dispozici nepřetržitě, 24 hodin denně bez výrazných výkyvů, a proto se považuje za jeden z nejspolehlivějších zdrojů z pohledu stability elektrizační soustavy i bezpečnosti dodávek energie,“ přizvukuje odborník na geotermální energii Michal Mašek Jedná se o udržitelný zdroj energie s minimálními provozními náklady, ohleduplný k životnímu prostředí.
Elektřina a teplo pro domácnosti
Na Slovensku byl stanoven energetický potenciál geotermálních vod na 5 538 MWt, dnes z něj využíváme jen zhruba 2 %. \“Při větším využívání geotermální energie bychom mohli ekologickým teplem a elektřinou zásobovat desítky tisíc domácností,\“ říká M. Mašek s tím, že na Slovensku zatím chybí ucelená strategie, jak na národní úrovni geotermální potenciál území zhodnotit, resp. koncepce investiční podpory ze strany státu, která by pomohla nastartovat nové soukromé projekty.
Na Slovensku jsou aktuálně čtyři lokality, kde se vyrábí teplo z geotermální energie pro centrální zásobování teplem – Sereď, Galanta, Veľký Meder a Šaľa. Do fáze realizace se dostaly projekty v Kežmarku a Čižaticích, v přípravné fázi je obnoven projekt Ďurkov, kde je akcionářem stát. Realizovat se mají i investiční záměry v okolí Žiaru nad Hronom a Prešova.
